O sboru
Sbor dobrovolných hasičů v Bechově byl založen podle dostupných pramenů v roce 1906. Tento sbor nebyl jen spolkem lidí, kteří chtěli bojovat proti požárům, ale měl i významnou funkci společenskou. Sdružoval lidi všech společenských a sociálních skupin a stmeloval občany. Tehdejší sbor organizoval společenské a dobročinné akce, výlety. Tato dobrá tradice se na Bechově zachovala až do dnešních dnů.
O založení sboru, který tehdy čítal 41 členů, se zasloužil první starosta obce Bechov pan Antonín Najman a první radní pan František Zeithaml. V této době byla v obci postavena nová škola, silnice a železnice. Aktivními pomocníky byly na těchto stavbách i členové našeho sboru.
První stříkačka byla ruční, tažená koňmi. Dodala ji v roce 1907 firma Smejkal z Prahy Smíchova. Její slavnostní vysvěcení provedl 9. června 1907 pan farář František Pokorný ze Všeborska. Starost o stříkačku byla veliká. O čištění stroje a jeho příslušenství se starali tři členové v čele s „ dozorem“. Za tuto službu dostávali ročně 30 korun. Museli se písemně zavázat k tomu, že budou: „stroj i s příslušenstvím v pořádku udržovati, to znamená – čtyřikrát do roka řádně čistiti“. Při použití stroje při požáru obdrželi zvláštní odměnu 10 korun. Majitelé koní dostávali za přípřež koně při požáru 4 koruny.
Po první světové válce nechal náš sbor postavit pomník s nápisem: „Našim hrdinům 1914 -1918 věnuje sbor dobrovolných hasičů Bechov“. Tento pomník byl původně postaven u hasičské zbrojnice a odtud byl později přemístěn před místní hřbitov, kde stojí dodnes.
O aktivitě tehdejšího sboru svědčí i to, že v roce 1921 byl právě v Bechově uspořádán Hasičský župní sjezd, jehož se zúčastnily sbory ze širokého okolí. V pořádané soutěži získal první cenu Hasičský sbor Rohatska, který uvedl stříkačku do chodu již za jeden a čtvrt minuty! Další zprávy o účasti našeho sboru na sjezdech místní župy jsou z let 1923 – 1931. Na těchto akcích, jak se píše v dobových kronikách, byla velká účast okolního obyvatelstva.
V roce 1935 byl sbor rozdělen na dvě části: Bechov – Svobodín. V témže roce byla po dlouhých sporech zakoupena nová stříkačka od firmy Smejkal ze Slatiňan za 37 tisíc korun.
S výchovou mládeže bylo organizovaně započato pravděpodobně v roce 1937, kdy místní mlynář pan Stanislav Straka věnoval 100 korun na založení hasičského dorostu.
V době okupace byl svaz dobrovolných hasičů jedinou organizací, která mohla veřejně působit, s výjimkou kolaborantských spolků. V těchto těžkých chvílích se taky náš Sbor podílel na uchování české národní hrdosti. Mnozí naši členové využívali svého členství k boji za svobodu českého národa.
V roce 1953 došlo ke změně názvu na Svaz požární ochrany. Se změnou názvu a nových stanov došlo také ke změnám v náplni činnosti. Jako jedna ze složek tehdejší Národní fronty jsme se i v této době podíleli na činnosti obce. Ať už to byly brigády na zvelebování obce, pomoc na polích, úpravy požární zbrojnice a podobně.
V roce 1957 byl svazu přidělen dodávkový vůz Ford. Zbrojnice však nevyhovovala, a tak bylo v roce 1958 započato s výstavbou přístavku a pozdější celou rekonstrukcí. Zbrojnice, tak jak ji známe dnes, byla dokončena v roce 1961. Celkovou organizaci stavby prováděl velitel SPO pan Jaroslav Dvořák, traktorista ze Svobodína, za což mu bylo Okresním výborem SPO uděleno čestné uznání.
Z dochovaných zápisů víme i o našich nejstarších členech kterými byli:
Štěpán Zeithaml (od roku 1912), Václav Novotný (1915), Rudolf Dvořák, Václav Dvořák, Jaroslav Dvořák, Josef Linka (1919), Karel Zdobinský (1920).
Systematičtější zápisy se zachovaly až od roku 1968. Ve fotoalbech je kronika našeho sboru daleko podrobnější již od samého založení.